Číslo 8/ 2015
Nové plemeno – amurský lysec
České rybářství má, díky společnému úsilí Fakulty rybářství a ochrany vod JU a Rybníkářství Pohořelice, nové plemeno kapra. Je jím Amurský lysec ve dvou liniích, vodňanské a pohořelické.Žádost o uznání nového plemene nejprve posoudila Šlechtitelská rada a Rybářské sdružení ČR jako uznané chovatelské sdružení podle plemenářského zákona, posledním krokem bylo schválení Ministerstvem zemědělství.Šlechtění nového plemene byl běh na dlouhou trať, práce výzkumníků trvala 17 let, ale výsledek stojí za to. Cílem šlechtění bylo dostat do lysce geny amurského kapra, což se podařilo.Nové plemeno se vyznačuje dobrým růstem, nízkou mortalitou a především má vysokou nespecifickou odolnost vůči nemocem, zejména koi herpesviróze. Nové plemeno, výsledek dlouholetého výzkumu, bude brzy k dispozici zájemcům z řad rybářů.
Obnoví se Vážanský rybník, který zničil Napoleon?
Veliký vážanský rybník vznikl na Slavkovsku před půl tisíciletím, jeho konec přišel po napoleonských válkách.Nacházel se na ploše asi jednoho kilometru čtverečního, kde se dnes setkávají katastry Vážan nad Litavou, Hrušek, Křenovic a Slavkova u Brna.Vzhledem k tomu, že i letos se připravuje vládní podpora pro rozvoj rybníkářství s biocentry, Slavkovský ochranářský spolek má za to, že je nejvyšší čas zasadit se o obnovu velké vodní plochy, na jejíž části se už nyní biotop bohatý na vodní ptactvo a jiné živočichy tvoří. Informoval o tom Vyškovský deník.„Dnes jsme na Slavkovsku svědky velkých výkyvů teplot, které velmi škodí vegetaci a ovzduší. Z hlediska statistiky lze hovořit o tom, že u nás panuje stepní klima,“ popsal Deníku člen spolku Jaromír Seifert.„Vážanský rybník představoval obrovskou kumulovanou energii, která měnila mikroklimatické podmínky v regionu do kladných hodnot. Jak se říká, voda tvoří vodu: obnovení této nádrže by mělo na klima v regionu nesmírně pozitivní účinek,“ dodal Seifert.
Na Bystřici v Olomouci už mohou ryby migrovat
Na podzim roku 2014 proběhla na řece Bystřici v Olomouci – Bělidlech realizační část akce OPŽP s názvem Jez na Bystřici – zajištění migrační průchodnosti.Starý nefunkční jez na Bystřici tvořil nepřekonatelnou migrační bariéru přibližně kilometr od soutoku Bystřice s Moravou.Betonové torzo jezu bylo odstraněno a na jeho místě bylo dno pouze jednoduše stabilizováno proti zahlubování betonovým prahem. Minimální průtoky, které jsou na Bystřici v Olomouci velmi časté, jsou soustředěny do kynety uprostřed koryta v místě snížení prahu.Bystřice je v celé délce toku výjimečná hojným výskytem zákonem chráněné rybky střevle potoční. Střevle k životu potřebují čistou chladnou vodu a v době tření migrují v rozsahu řádově stovek metrů. Odstranění jezu otevřelo další úsek Bystřice pro protiproudou migraci ryb, upravilo v lokalitě průtokový i splaveninový režim a vrátilo Bystřici členité dno se štěrkovými náplavy.
Ledovce tají, hladiny moří se zvedají
Podle vyhodnocení posledních pozorování stouply hladiny světových moří v posledních dvaceti letech o 25% více, než se původně předpokládalo! Tato studie je založená na údajích z více jak šesti set přílivových senzorů. Zrychlení růstu je způsobené změnou klimatu a ohrožuje pobřežní oblasti na mnoha místech na Zemi.V letech 1901-1990 byl trend zvyšování vodní hladiny 1,2 milimetru/rok. Jenomže v posledních dvou desetiletích už to byly tři milimetry za rok. Za hlavní příčinu růstu lze považovat enormní tání ledovců. Vždyť ty v Grónsku a na Antarktidě přišly dle odhadů o 530 km krychlových ledu. A to za pouhý rok!Podle nejnovějších scénářů Mezinárodního panelu pro změnu klimatu lze v 21. století očekávat celkový vzestup hladin moří a oceánů o 28 až 98 centimetrů.
