Číslo 7/ 2015
Rybáři dostanou peníze z dotačních programů zemědělství
Na letošní dotační programy zemědělství má jít 1,57 miliardy korun, což je o 40 milionů víc než loni. Rozhodla o tom sněmovna. Z celkové částky 1,57 mld. korun je 230 milionů určeno na investice a 1,34 mld. na neinvestiční dotace. Největší část peněz, 600,5 milionu Kč, směřuje do nákazového fondu. Podporují se z něj vybrané činnosti zaměřené na ozdravení chovů hospodářských zvířat.Na podporu mimoprodukčních funkcí rybníků je určeno 70 mil. Kč. Jde o kompenzace rybářům za to, že rybníky plní třeba vodohospodářské a další funkce, což může omezit jejich produkci ryb.Zemědělský výbor doporučil i u tohoto programu navýšit v případě nedostatku peněz jejich objem až o 15 milionů korun. Výbor ministrovi také doporučil, aby hledal technické a administrativní možnosti k podpoře Českého rybářského svazu a Moravského rybářského svazu v celkovém objemu 15 milionů korun. Mají sloužit k sanaci škod způsobených vybranými chráněnými živočichy.
O jezu na Labi se bude jednat v březnu
Ministerstvo dopravy finišuje s přípravou dokumentace pro výstavbu jezu na Labi u Děčína tak, aby byla v březnu připravena k posouzení rezortem životního prostředí. Uvedl to deník E15.„V současné době pokračují práce na dokončení dokumentace posouzení vlivů na životní prostředí EIA,“ řekl mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.Jez na Labi nedaleko Děčína, o jehož výstavbě se hovoří již dlouhou dobu, tak znovu přichází do hry. Velkou překážkou jsou stále ochránci přírody, kteří vodní dílo soustavně odmítají. Podle nich totiž zasáhne do životního prostředí a ohrozí chráněné ptačí a rybí druhy.
Bobrů už je hodně
Úředníci Jihočeského kraje chtějí zastavit invazi bobrů od Šumavy do vnitrozemí. Píše o tom regionální mutace Mladé fronty DNES s tím, že podle monitoringu, který si nechali loni udělat, se dostávají bobři většinou z Bavorska a Rakouska až na Vodňansko a Vysočinu.
Tak takhle ne, to je cesta do pekel
Přinášíme vám zajímavou kauzu z Blanska, kterou otiskl Blanenský deník. Takhle by se s rybáři jednat nemělo a je to jeden z důvodů, proč řady ČRS opouštějí. Je to cesta do pekel.Pan Vladimír Šenkýř z Blanska poslal v září loňského roku, blanenské místní organizaci Moravského rybářského svazu dva dopisy. Jeden se týkal stavu okolí rybníka v Petrovicích a druhý jeho nespokojenosti s jednáním jednoho z porybných při kontrolách. „Stav okolí rybníka je velmi neutěšený. Tráva zjara vyrostla do výše dvou metrů, teď není o moc nižší, stébla se větrem a deštěm zlomila a o to víc porost zhoustl. Kolem rybníka jsou metrové keře bodláků, částečně ve vodě, břeh je plný jejich semen,“ stojí například v dopise.Kromě toho Šenkýř upozornil také na stav betonové výpusti u rybníka. „Byla vždy přikryta deskami, ty tam dnes nejsou, výpust je úplně otevřená. Na jejím okraji stávají děti a odtud rybaří. Mohly by přitom do nezakryté výpusti spadnout a zranit se,“ přiblížil Šenkýř v dopise, který dostal na stůl jak předseda blanenské místní organizace Jan Pleskač, tak později kárná komise Moravského rybářského svazu v Brně. „Na všech schůzích rybářského svazu nás vždy vedení organizace vybízí k tomu, abychom vyjádřili svůj názor a svoje připomínky, proto jsem považoval za vhodné na stav okolí rybníka a nepříjemné jednání porybného při kontrolách upozornit,“ řekl Šenkýř.
Blanenská místní organizace na upozornění reagovala dopisem. „S řadou na vámi poukazovaných skutečností musíme souhlasit a bereme je na vědomí,“ napsal v něm předseda místní organizace Jan Pleskač.Nyní už je podle něj řada nedostatků v okolí rybníka napravených. Nově zakrytá je i výpust, na kterou Šenkýř upozorňoval. „Mrzí nás to o to víc, že okolí rybníka je v našem vlastnictví. Do budoucna se budeme snažit, aby se to neopakovalo,“ řekl Pleskač.Mezitím se však celá kauza včetně stížnosti na jednání porybného dostala před kárnou komisi v Brně. Ta šetřila a výsledkem bylo zahájení kárného řízení se samotným Šenkýřem a jeho napomenutí. „Kárného provinění se pan Vladimír Šenkýř dopustil tím, že na Moravský rybářský svaz Brno zaslal dopisy s podněty k šetření kárného provinění členů svazu a v podnětech uvedl zkreslené a nepravdivé údaje. Oznamovatel obviňuje výbor Moravského rybářského svazu v Blansku z nečinnosti ve vztahu k výpustnému zařízení, aniž by si předtím ověřil, že toto zařízení není majetkem svazu, ale Lesů České republiky,“ píše mimo jiné v rozhodnutí předseda kárné komise Jaroslav Krátký.Šenkýř se však brání, že nemohl vědět to, že výpust nepatří rybářskému svazu. „Pokud by do výpusti někdo spadl, bylo by jedno, kdo je vlastníkem. Zajímavé je, že ačkoliv jsem za to dostal napomenutí, už je situace napravená. Je mi sedmdesát let a za pětatřicet let, co rybařím, jsem neměl jediný přestupek. Tato kauza mi vzala několik měsíců života. Rybařit chci ale dál,“ dodal rybář.
Středočeský kraj má 27 nových členů Rybářské stráže
Rybářská straž ve Středočeském kraji posiluje. Včera totiž na Středočeském územním svazu úspěšně vykonalo zkoušku 27 nových členů Rybářské stráže.Všichni se s nástrahami zkoušek vypořádali velmi dobře, a tak se předseda zdejšího územního svazu Dušan Hýbner tvářil spokojeně.„Všichni byli výborně připraveni a já mám radost, že v drtivé většině jde o mladé lidi. To je příslib do budoucna. Věřím, že budou výraznou posilou při ostraze našeho společného majetku,“ uvedl Hýbner.
Pomůže bádání velryb k lidské dlouhověkosti?
Velryby grónské stárnou mnohem pomaleji než většina ostatních savců, když se dožívají až 200 let. Navíc odolné vůči některým zhoubným nemocem, jako je třeba rakovina, píše portál 21stoleti.cz.Důvod vědci hledali a hledají v DNA velryb a těm z Liverpoolské univerzity se podařilo částečně rozluštit DNA, která v sobě nese informaci o evolučních výhodách kytovců.Při porovnání velrybího genomu s DNA jiných savců vědci objevili rozdíly v genech, jenž se podílí na opravách poškozeného řetězce DNA.Pokud se genetikům podaří rozkrýt mechanismus chránící buňky velryb před degenerací, mohou odhalit i klíč k lidské dlouhověkosti. Předtím je ale čeká ještě dlouhá řada výzkumů. Velryby grónské patří k největším živočichům planety. Dorůstají se až 18 metrové délky a v dospělosti váží 50 až 100 tun.
