Číslo 13/ 2015
Ve středních Čechách chystají výstavbu přístavišť
Další možnosti rekreace a turistiky brzy nabídne Polabí ve středních Čechách. Už letos se začnou budovat nová veřejná přístaviště pro lodě hotelového typu i pro výletní vyhlídkové lodě, ale také pro malá rekreační plavidla a hausbóty. Oznámil to Středočeský kraj.Během třetího čtvrtletí 2015 se začne stavět přístaviště Nymburk a Čelákovice. Pokud se podaří získat včas stavební povolení, mohly by se zahájit stavby na Mělnicku. Projekt, který dlouhodobě prosazuje hejtman Středočeského kraje Miloš Petera by měl zahrnovat v první vlně 9 nových veřejných přístavišť.Jejich síť má postupně vznikat i na Vltavě, první vlaštovkou je Davle, kde se začne se stavbou v posledním čtvrtletí 2015.„Nová veřejná přístaviště by měla vzniknout od Neratovic až po Kolín. Kromě Nymburka, Čelákovic, Neratovic, Osečku a Mělníka by měla vyrůst ještě v Lysé nad Labem, Sadské, Poděbradech a v Kolíně. Slibujeme si od toho zvýšení turistického ruchu v našem kraji podle vzoru Baťova kanálu. Tento způsob turistiky je velice populární v západní Evropě, takže předpokládáme příliv turistů i ze zahraničí,“ řekl Petera.Kapacita stání v nových přístavištích bude 10 až 16 rekreačních plavidel, samostatně bude zastávka pro osobní loď. Lodě pro malou rekreační plavbu, jako například čluny, kabinové lodě s ubytováním zvané hausbóty mají zpravidla délku do 10 metrů. V přístavech si výletníci budou moci doplnit vodu, připojit se na elektrickou energii a zbavit se odpadu. „Všechna přístaviště budou veřejná. Pro kotvení bude povoleno 48 hodin. V tuto chvíli ještě není jasné, ve kterém přístavišti bude možnost doplnit paliva,“ vysvětlil zástupce ředitele Ředitelství vodních cest ČR Jan Bukovský.
Na Hracholusky mohou motorová plavidla
Až dosud platil na vodní nádrži Hracholusky zákaz motorových plavidel, teď Ministerstvo dopravy tento model změnilo. Novou vyhláškou tu povoluje provoz člunů s motorem do 10 kW. A to i přes to, že s tím nesouhlasilo ani vedení Plzeňského kraje, ani Povodí Vltavy. Jezdit tu tak budou moci třeba gumové čluny s 10 kilowattovým motorem, které dosahují až 40 kilometrovou rychlost. Problém podle šéfa plzeňské pobočky Povodí Vltavy Miloň Kučera může vzniknout hlavně v tom, že zhruba třetina Hracholusek je poměrně úzká, měří jen 100 až 120 metrů. „Sem se musí vtěsnat rybáři, plavci, někde rekreanti na lehátkách, třeba i potápěči. A nesmíme zapomenout na plavební dráhu vytyčenou bójkami pro rekreační parník,“ uvedl pro Plzeňský deník Kučera.Podle Ministerstva dopravy i z tohoto důvodu nejde o nijak významnou změnu. „Jde jen o slabé motory třeba do rybářských loděk. Navíc doteď fungovalo mnoho výjimek, takže změna nebude tak velká,“ řekl mluvčí ministerstva Tomáš Neřold. Výjimku ze zákazu měli kromě parníku také vodní záchranáři a provozovatel vodního slalomu, jenž měl ale přesně vyhrazený úsek, kde se smí pohybovat.Třebaže už je vyhláška schválená a nabude účinnosti 15. dubna, hejtmanství chce napsat dopis ministru dopravy Danu Ťokovi a pokusit se vyjednat pro Hracholusky výjimku. „Chceme, aby ministerstvo přehodnotilo stanovisko. Na hracholuské přehradě chceme klidovější režim, je to rekreační zóna,“ říká hejtman Václav Šlajs.Hracholusky se tak zařadí mezi deset vodních ploch, kde plavidla se slabšími spalovacími motory budou moci jezdit. Podobná změna čeká například Máchovo jezero, rybník Svět, Lipno I či Brněnskou přehradu.Co říká vyhláška? K plavbě lze použít malého plavidla se spalovacím motorem o výkonu nejvýše 10 kW. K plutí je možné užívat vody do vzdálenosti 25 m od břehu, přehrady, jezu, hráze nebo jiné stavby potřebné k nakládání s povrchovými vodami, nebo od vyznačeného prostoru pro koupání.
Plzeňský kraj trápí bobr, ale i norek
Výskyt bobra evropského na území Plzeňského kraje začíná být problémem. Poškozuje hráze rybníků, zaplavuje zemědělsky využitelné prostory, ničí dřeviny. Navíc jde o zvláště chráněný druh živočicha a tak majitelé pozemků mají výrazně omezené možnosti regulovat bobří činnost.
AOPK nabízí rybníky k pronájmu
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) se rozhodla nabídnout k pronájmu čtyři své rybníky. Konkrétně se jedná o pro rybníky „Řežabinec a Velký Potočný“ na Písecku a rybníky „Krvavý a Kačležský“ na Jindřichohradecku.
Lesy ČR investovaly do správy vodních toků 470 milionů korun
Mezinárodní den vody každoročně připadá na 22. březen. Týká se i státního podniku Lesy ČR, který od Aše po Jablunkov spravuje více než 38 tisíc kilometrů menších vodních toků. Správa a opravy vodohospodářského majetku včetně úprav koryt potoků i dalších opatření loni vyšly Lesy ČR včetně dotací na 470 milionů korun.
Řidiči pozor, začala migrace žab
Nastává doba, kdy začínají žáby migrovat na svá trdliště. Ideální je pro ně teplý vlhký večer, kdy se, hnány rozmnožovacím pudem, vydávají na nebezpečnou pouť.Každoročně jich množství skončí pod koly aut při překonávání silnic. V Krkonoších, ale i jinde, pomáhají chránit žáby trvalé i dočasné zábrany.„Období migrace žab začalo i u nás na horách, a tak těmto obojživelníkům musíme nyní věnovat na našich silnicích zvýšenou pozornost,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.Doba migrace je proměnlivá a velmi záleží na průběhu počasí, není proto možné určit její přesné datum. Optimální pro žáby jsou teplé a vlhké noci. Noční putování má zcela prozaický důvod, jímž je přirozená ochrana před predátory.V Krkonoších žije šest druhů obojživelníků – mlok skvrnitý, čolek horský, čolek obecný, čolek velký, skokan hnědý a ropucha obecná. Některé z nich, např. ropuchy a skokani, se po většinu roku pohybují na souši, často i daleko od vody. Vodu však potřebují k rozmnožování, neboť do ní kladou vajíčka, z nichž se líhnou pulci. Mnozí obojživelníci jsou po celý život vázáni na stejné místo rozmnožování (trdliště).
Tahové cesty zůstávají do značné míry po generace stejné. Pokud takový tah protne silnice, obojživelníci svůj cíl nemění a při překonávání vzniklé bariéry se stávají obětí automobilů. V minulosti takových kolizních míst, kde obojživelníci při jarním tahu hromadně hynuli, bylo i v Krkonoších a Podkrkonoší mnoho. Úsilím Správy KRNAP se drtivou většinu z nich podařilo odstranit. Na mnoha místech v tuto dobu instalujeme dočasné zábrany – přibližně 30 cm vysoké pruhy pevného plastu, které jsou natahovány v nejohroženějších lokalitách. Žáby je nepřeskočí. Naopak se díky nim daří usměrnit pohyb žab a navést je do připravených plastových kbelíků. Ty jsou ráno a večer stráží ochrany přírody Správy KRNAP a dobrovolníky přenášeny přes kritické úseky.Instalace dočasných zábran však není jedinou možností, jak účinně zabránit ztrátám při přesunu žab na trdliště. Správa KRNAP v minulých letech na několika místech intenzivního tahu žab instalovala tzv. trvalé zábrany. Oproti dočasným zábranám, které se po ukončení migrace sbalí a uskladní na další rok, zůstávají trvalé zábrany instalovány celoročně. Jedná se přibližně o 30 cm vysoké pruhy plechu, které opět usměrňují pohyb žab. Nejdelším úsekem s trvalými zábranami je okolí Labské přehrady ve Špindlerově Mlýně.
„Přes všechna opatření, která jsme na ochranu obojživelníků za poslední roky udělali, bychom rádi v této souvislosti požádali o větší ohleduplnost řidiče, kteří projíždějí místy, kudy žáby táhnou,“ apeluje na veřejnost Hřebačka. Obojživelníci jsou totiž skutečným lakmusovým papírkem stavu životního prostředí. Jejich ochrana je v zájmu nás všech, a to nejen na území národního parku.Během jarního tahu musejí obojživelníci překonat často ohromné vzdálenosti. Skokan překoná v průměru 1 200 metrů a ropucha dokonce 1 700 metrů. Je velmi smutné, když je žába schopna překonat tuto vzdálenost, aby zajistila pokračování svého rodu, ale přijde o život na deseti metrech asfaltového povrchu.
V Lubné uhynuly ryby a žáby
V sobotu 28. 3. 2015 byli ve večerních hodinách povoláni profesionální hasiči z Uherského Brodu k úhynu ryb ve vodní nádrži Lubná v blízkosti obce Korytná.Na vodní hladině plavaly uhynulé ryby a žáby. Hasiči se už za tmy se pokusili najít zdroj znečištění, ale nebyli úspěšní.V neděli dopoledne navštívil vodní nádrž vedoucí pracovník oddělení státní správy v oblasti životního prostředí v Uherském Brodě. V okolí nezjistil žádné příznaky kontaminace vod a půdy.Podle jeho sdělení se jedná o přirozený úhyn vodních živočichů po zimním období.
