Číslo 17/ 2015
Kormoráni se vrhli na plumlovskou přehradu
Mrtvé ryby ležící na březích i ve vodě, takový obrázek se naskytl lidem, kteří si vyšli na procházku kolem plumlovské přehrady. Podle vodohospodářů a rybářů způsobili uhynutí ryb kormoráni, kteří se objevili v okolí přehrady. „Zajeli jsme si s přítelkyní na kole k přehradě a všimli jsme si, že na hladině vody a na březích leží mrtvé ryby. Docela nás to překvapilo, protože voda nevypadala, že by byla něčím znečištěná. Přišlo mi to zvláštní,“ řekl Prostějovskému deníku Dušan Vánovský.Zvýšený úhyn ryb v plumlovské přehradě potvrdilo i Povodí Moravy. „Víme o něm, a proto jsme kontaktovali Moravský rybářský svaz Prostějov, který na přehradě hospodaří. Od středy rybáři uhynulé ryby průběžně odklízejí,“ uvedla mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková s tím, že úhyn ryb způsobili kormoráni.Na podzim minulého roku začali rybáři do zrevitalizované plumlovské přehrady navážet tisíce ryb. Rybí osádku nádrže tvořili především kaprovité ryby a dravci. V přehradě přibylo nejvíce dvouletých a tříletých kaprů, rybáři vysadili i líny, štiky, candáty a v menším počtu sumce.Kolik ryb v přehradě uhynulo, zatím není jasné, neboť odlovy ryb stále probíhají.
V Borových Ladech vytírají lipana
S umělým výtěrem lipana podhorního začali v pstruží líhni Národního parku Šumava v Borových Ladech. Lipan býval jednou z nejhojnějších ryb. Nyní je ale na ústupu a umělý výtěr je jedním ze způsobů, jak se to pokusit zvrátit, píše Mladá fronta Dnes.Podle vedoucího líhně Josefa Šperla získají tamní rybáři letos na jaře až 300 tisíc oplozených jiker. Díky nim zarybní nejen revíry národního parku, ale i další jihočeské řeky. Šumavská líheň je jednou z mála, která lipana v Čechách odchovává. „Odchovat lipana dá práci a musí být k tomu i vhodné podmínky, které všude nejsou. Naši předkové se chovu ryb věnovali mnohem intenzivněji a na stavu vod to bylo znát,“ říká Šperl. Výtěr lipanů potrvá ještě asi týden, později už se rybáři budou věnovat vysazování plůdku pstruhů, které vytřeli na podzim.
V Chebu mají děti svůj rybník
Jedinečnou možnost nachystalo opět město Cheb pro místní děti do 15 let, které si mohou zarybařit na rybníku, jenž se nachází v Podhradu u Chebu a lov ryb na udici je zde povolen v období od 1. dubna do 30. září v čase od 8 do 22 hodin. Chytit zde mohou kapry, candáty, líny, štiky nebo třeba amury. „Zájemce musí od města získat ‚Pověření k lovu ryb v rybníku Podhrad’,“ vysvětlila Chebskému deníku mluvčí městského úřadu Simona Liptáková, jaké podmínky musí malí rybáři splňovat. Povolení se vydává zdarma, dítě nebo jeho doprovod musí mít ale platný rybářský lístek a trvalý pobyt v Chebu.Pověření k lovu lze získat na základě vyplněné elektronické žádosti umístěné na internetových stránkách města Cheb nebo přímo na oddělení životního prostředí v budově radnice na náměstí. Pověření jsou vydávána zdarma a jsou nepřenosná.Pověření obsahuje také tabulku výkazu úlovků, kterou je lovící, v případě ponechání úlovků, povinen vyplnit.Mladí rybáři si mohou ponechat tři úlovky, ostatní ale musí pustit. Že zde neplavou jen nějaké čudly, potvrdil i chebský starosta Petr Navrátil. „U rybníka jsem se už byl podívat a zrovna tam jeden chlapec chytil třiašedesáti centimetrového kapra,“ řekl starosta.
Co na to říct? Svět se zbláznil…
Ochránci zvířat ve Švýcarsku se snaží zakázat mladistvým do šestnácti, či ještě lépe do osmnácti let chytat ryby. Pokud je to pravda, pak jsou zřejmě Češi národem agresivním a psychicky narušeným, což pramení ze sklonu k týrání zvířat. Pokud je to pravda, čeká nás dříve či později zákaz jedné vánoční tradice. Pokud je to pravda, píše Mladá fronta Dnes.Oním „to“ jsou myšleny argumenty švýcarského spolku na ochranu zvířat, který se snaží prosadit věkovou hranici pro udělení rybářského lístku. Podle něj, ale také například podle významného soudního psychologa totiž může zabíjení ulovených ryb ovlivnit chování dětí v budoucnu. Konkrétně se mohou stát necitlivými ke zvířatům a mohou je v budoucnosti týrat. Nebo naopak: citlivé děti mohou mít ze zabití (či sledování zabíjení) zvířete trauma. Ve Švýcarsku se nyní smí lovit volně na řadě velkých jezer, pokud k tomu nepoužíváte speciální vybavení. K lovu na jiných místech potřebujete obdobu českého rybářského lístku. Jeho vydání je v některých kantonech ohraničeno stářím deseti let, v jiných je zcela bez omezení věku. Přitom například lov zvěře je povolen až od osmnácti let. „Obě aktivity mají co do činění se zabíjením zvířat, a jsou tedy spojené s velkou zodpovědností,“ řekla serveru Tagesanzeiger expertka sdružení ochránců zvířat Sara Werliová s tím, že lehké alkoholické nápoje a cigarety si mohou mladiství koupit po právu většinou až od šestnácti let, zatímco „zabíjet obratlovce, schopné pocitů“ už mnohem dříve. Právě násilné zážitky podle významného forenzního psychologa Franka Urbanioka z Curychu děti významně ovlivňují a mohou způsobit jejich netečnost vůči utrpení zvířat v budoucnu. Ochránci zvířat v něm našli silného zastánce. Upozorňuje také na další aspekt, který by se děti měly učit: „Silnější jedinec je povinen zohledňovat zájmy toho slabšího.“ A tomu se podle něj děti naučí mimo jiné hrou se zvířaty. Při jejich chytání a zabíjení se však učí opak. To, co může působit jako bláznivý nápad, se ve Švýcarsku může stát pravidlem snáze než v jiných zemích Evropy. Pokud ochránci přírody rozjedou kampaň a začnou sbírat podpisy, mohou se domoci referenda. V případě odhlasování je pak vláda povinna požadavek přeměnit v zákon.
